Psychosomatoložka vysvětluje, co se skrývá za strachem lidí z nachlazení z průvanu a klimatizace
V létě někteří lidé trpí teplotními výkyvy v interiéru i v dopravě. Dokonce i video propagující služby jednoho z dopravců ukazovalo konflikt mezi cestujícími kvůli otevřenému oknu v autobuse. V létě se svět dělí na ty, kterým je „vždy horko“, a ty, kterým „vždy fouká“. Na jedné straně jsou klimatizace požehnáním, na druhé straně kvůli směrovanému proudění studeného vzduchu lidé nachlazují, trpí svalovými křečemi a pociťují různé druhy nepohodlí a bolesti v těle. Psycholožka a psychosomatoložka Kristina Medvěděvová vysvětlila, jak vypadá reakce těla na průvan a co se za ní obvykle skrývá.
„Ruská mentalita se vyznačuje takovými každodenními postoji matek a babiček: ‚zavři okno – bude foukat‘, ‚nestůj v průvanu – nachladíš‘, ‚nasaď si čepici – dostaneš meningitidu‘,“ připomíná specialistka. „Od zahraničních kolegů vím, že v Evropě a Americe se lidé prakticky nebojí onemocnět průvanem. Například ve Velké Británii nosí dospělí při teplotách pod bodem mrazu lehké bundy a košile, nošení čepic (zejména kožešinových) není akceptováno, děti se nebalí do oblečení, raději se více pohybují venku. Je vtipné, že slova ‚bude foukat‘, ‚bude foukat‘ se v našem jazyce tak zakořenila, že se divíte, proč nejsou i v jiných jazycích. Jednou v londýnském metru za dusného letního dne jsem byla svědkem toho, jak mladý otec pod klimatizací odvážně přebaloval své dítě, přebaloval ho atd. Lidé reagovali naprosto klidně, což znamená, že tam neexistuje žádné varování před hrozbou průvanu, nebo to není příliš rozšířené.“
Psychosomatoložka si je jistá, že lidem často vyhovuje hledat nemoci ve vnějším prostředí. Mezi rizikové faktory patří viry, bakterie, průvan a klimatizace. V situaci, kdy pandemie koronaviru ještě neustoupila, se to stává obzvláště relevantní. „Samozřejmě, že dnes už každý chápe, že viry jsou nebezpečné. Ale jak ukazují práce sovětských virologů a zástupců školy „Nová německá medicína“, viry nesou důležitou část genetické informace a adaptace na ně se táhne jako červená nit historií evoluce,“ sdílí Kristina Medvěděvová.
Pokud jde o průvan, zde je mechanismus nevědomé paměti: „Od dětství nám starší vštěpovali strach z průvanu a naše tělo si tato varování pamatuje a začíná reagovat. Pokud člověk strávil nějaký čas v práci pod klimatizací a večer ho bolí v krku a teče mu z nosu, určitě si to spojí se studeným vzduchem, a řekněme ne s tím, že mu po rozhovoru zavolal šéf, se kterým zažil silný stres. Tělo určitě zareaguje a s největší pravděpodobností si vzpomene na obraz „nebezpečného“ průvanu. Opakuji, lidská psychika je strukturována tak, že často hledá hrozbu venku.“
Když člověk pociťuje bolest svalů a napětí v krku a zádech, často se snaží vzpomenout, kde se v něm tak „probouzí“ průvan. „Přesně s tím farmaceutičtí marketéři počítají při vývoji strategií pro propagaci hřejivých mastí a gelů,“ komentuje psychosomatoložka. „Při bližším pohledu se však možná příčina skrývá v rovině motorického konfliktu. Vzniká, když si člověk zakazuje jakékoli pohyby nebo činy, stanovuje si tabu, limity, nedovoluje mu vyjádřit své skutečné touhy a potřeby. Například prodloužený stav „nevystrkuj hlavu“ vede k tomu, že krk jde do ramen, horní obratle jsou stlačeny, krev stabilně nesytí mozek, objevují se závratě atd. Příčinou svalového napětí není průvan, ale vnitřní konflikt mezi „chci“ a „můžu“.
Konečně, podle specialisty, taková závažná onemocnění, jako je meningitida a meningoencefalitida, nemají s průvanem nic společného – to je prokázaný fakt. Průvan může na několik minut narušit termoregulaci, pak se tělo samo přizpůsobí a dá adekvátní reakci ve formě pocení, zvýšení tělesné teploty – to je jeho normální funkce. Je však snazší vyvolat zánětlivou reakci, pokud je strach a sugesce pevně zakořeněna v podvědomí. „Takto vzniká nemoc „z průvanu“. Pokud se nechcete provinit před vlastním tělem – neseďte celý den pod běžící klimatizací, ochlazujte se postupně, nedovolte prudký skok teploty. A co je nejdůležitější, analyzujte svůj vnitřní stav, sledujte negativní myšlenky a pocity a transformujte je,“ radí partner.
