Proč se obyvatelé měst obrátili proti holubům? | Parma-Novosti

Holub je pták, kterého zná celý svět. V poslední době se však tomuto opeřenému obyvateli městských ulic a náměstí říká létající krysa. V mnoha turistických městech v Evropě se krmení holubů trestá pokutou. Před dvěma lety požádala správa Kudymkaru, aby se holubi na divadelním náměstí nekrmili s odůvodněním, že holubi na náměstí sere a kazí květiny.

– Mnozí z vás si již všimli, jak rychle je tato krásná oblast a lavičky na ní umístěné znečištěny odpadními produkty ptáků, – napsala správa na sociálních sítích. – Kromě toho ptáci kazí květiny nedávno vysazené v záhonech. Doufáme v pochopení.

Možná se sankce proti městským ptákům zdají kruté a podivné, ale jsou založeny na neochvějných faktech, která nelze ignorovat. Začněme tím, že bez pomoci soucitných kolemjdoucích holubům nehrozí vyhynutí. I v hlavním městě drsné Kolymské oblasti, kde půl roku vládne zima, se tito ptáci cítí docela dobře a nacházejí si úkryt i potravu. Faktem je, že jsou prakticky všežraví a mohou se živit obilím, semeny, ovocem, zeleninou, chlebem. V případě potřeby dokáží holubi i klovat maso a dobře ho trávit.

Díky tak rozsáhlé stravě jsou tito ptáci pravidelnými návštěvníky skládek odpadků, kde vždycky mohou z výše uvedeného něco vytěžit. Kde je odpad, tam je zvýšená mikrobiální aktivita, ale holubům to nevadí – zdraví těchto obyvatel ulice je vynikající a ani široká škála infekcí a parazitů v těle jim nebrání v bohatém holubím životě. Totéž se bohužel nedá říci o lidech a většina mikrobů vyvíjejících se v odpadu je pro nás nebezpečná. Seznam nemocí, které mohou holubi přenášet na člověka, je velmi rozsáhlý. Zde je jen několik nejběžnějších možností.

Ornitóza Snadno přenosná na člověka. Tato infekce, související s chlamydiemi, způsobuje těžké respirační onemocnění, někdy se vyvíjející až do zápalu plic. Dnes lze ornitózu, pokud je včas odhalena, úspěšně eliminovat léky na bázi tetracyklinu, ale opakujeme, pouze pokud je léčba zahájena včas. V pokročilých případech je onemocnění plné těžkých komplikací, s poškozením centrálního nervového systému, jater, ledvin a plic. Zákeřnost ornitózy spočívá také v tom, že bakterie, které ji způsobují, žijí dlouhou dobu mimo tělo hostitele, například v ptačím trusu.

salmonelóza — nebezpečná střevní infekce, která se podle mnohých dostává do lidského těla s nekvalitními produkty. Ukazuje se však, že salmonela se snadno usazuje ve střevech holubů, aniž by jim způsobovala jakékoli nepohodlí. Poté, co salmonela opustí ptačí střeva spolu s trusem, je roznášena větrem po okolí a může skončit kdekoli. Vědci zjistili, že nakazit se touto infekcí vzduchem kapénkami není vůbec obtížné. Salmonelóza dnes není smrtelná, ale její léčba je dlouhá a drahá. Navíc je toto onemocnění známé svými komplikacemi.

Ptačí tuberkulóza Tuberkulóza je jednou z nejčastějších příčin předčasného úmrtí na celém světě. Holubi mají svou vlastní, ptačí tuberkulózu, jejímž původcem je mykobakterium, velmi podobné původci klasické tuberkulózy, která je pro člověka nebezpečná. Nakazit se můžete prostřednictvím potravy a vody kontaminované ptačím peřím. Infekce touto infekcí je vzácná, ale to neznamená, že je nemoc méně nebezpečná. Ptačí tuberkulóza postihuje lymfatický a dýchací systém člověka a také způsobuje vznik nehojících se ran. S oslabeným imunitním systémem je možný i fatální výsledek. Infekce je rezistentní vůči antibiotikům, takže je velmi obtížné ji léčit.

Kryptokokóza Houba, která je v prostředí běžná, miluje půdu nasycenou ptačím trusem. Mikroorganismus se může do lidského těla dostat s potravou nebo kapénkami ve vzduchu. Po nakažení si člověk ve 30 % případů ani nevšimne, že byl něčím nemocný. Ve zbývajících 70 % však onemocnění probíhá s velmi závažnými příznaky, doprovázenými horečkou, kašlem a dokonce i hemoptýzou. V závažných případech jsou možné halucinace a těžké poškození mozku, jako je meningitida a meningoencefalitida. Kryptokokóza se léčí antimykotiky, ale někdy se může stát chronickou, kdy hrozné příznaky přetrvávají měsíce a dokonce i roky.

Histoplazmóza Houba způsobující histoplazmózu není pro holuby nebezpečná, protože jsou pouze jejími přenašeči. Pro lidi je však infekce touto infekcí extrémně nebezpečná. Vdechováním plísňových spor, které se hojně vyskytují v půdě hnojené ptačím trusem, se člověk může nakazit jednou ze tří nepříjemných forem tohoto onemocnění: akutní plicní, chronickou kavitární nebo diseminovanou. Hubnutí, silný kašel, dušnost, vředy na sliznicích, zvětšená slezina – to zdaleka nejsou všechny „radosti“ tohoto onemocnění. Histoplazmóza, nazývaná také Darlingova choroba, může vést i k úmrtí, zejména pokud jí trpí dítě nebo starší člověk.

Seznam infekcí přenášených holuby by mohl pokračovat velmi dlouho. Za zmínku stojí i několik druhů roztočů, které má téměř každý pták. Nemohou žít na lidském těle, ale jsou docela schopni prokousnout kůži a způsobit infikovanou ránu nebo dermatitidu. Je poměrně obtížné nakazit se něčím od holuba, který se jen tak potuluje poblíž nebo žije na balkóně. Do rizikové skupiny patří lidé, kteří se zabývají jejich údržbou a chovem, a také ti turisté, kteří ptáky s radostí krmí z rukou. Poté, co holub snědl chléb nebo obilí z dlaně, lidé, zejména děti, nespěchají s mytím nebo dezinfekcí. S jídlem nebo pouhým dotykem obličeje se můžete stát majitelem jedné nebo dokonce několika nemocí z pevného „holubího“ seznamu.

Ale to nejsou všechny problémy spojené s našimi opeřenými sousedy. Obrovský problém vytváří jejich trus, který se hromadí na půdách, v architektonických prvcích architektonických památek a monumentů. Samotný holubí trus je chemicky poměrně agresivní a při delším vystavení může poškodit i kov. Stojí za to připomínat, jak ošklivě vypadají památky a kapoty aut, když jsou znečištěny bílými šmouhami?

Již bylo vypočítáno, že hejno pouhých 100 holubů vyprodukuje více než dvě tuny trusu ročně. Vzhledem k populaci těchto ptáků ve městech, jako je Řím, Paříž, Florencie nebo Moskva, je zřejmé, že se jedná také o vážný problém. Některá evropská města se dokonce snaží chránit budovy před „létajícími krysami“. Za tímto účelem jsou římsy domů a větve stromů vybaveny speciálními hroty, které ptákům brání v jejich použití jako hřadů.

V domech s podkrovím, kde holubí rodiny hnízdí po celá léta, se hromadí obrovské množství trusu, ve kterém se hemží hmyz a bez zásahu se množí plísně a bakterie. Návštěva takového podkroví bez ochranných prostředků může být nebezpečná pro zdraví.

A teď si představte, že se tohle všechno děje přímo nad vašimi hlavami, v některých případech jen 2–2,5 metru od vás. Krmením městských holubů se o ně ani tak nestaráme, jako spíše zhoršujeme už tak složitou situaci s těmito ptáky. Hejna ptáků, kteří se snadno dostávají do potravy, rostou mílovými kroky, znetvořují památky odpadními produkty a zhoršují epidemiologickou situaci.

Holuby nelze vyhubit – jsou to živí tvorové, kteří žijí po boku lidí již přes šest tisíc let. Tito ptáci mají mnoho přirozených nepřátel, kteří regulují jejich populaci jak ve městech, tak i na venkově. Tím, že jim však poskytujeme neomezené množství potravy, narušujeme křehkou přírodní rovnováhu a podporujeme již tak početné ptáky, aby se rozmnožovali rychlejším tempem.