Pozorování ekologie vrány polní (Corvus cornix) ve městě Gatchina, Leningradská oblast | Článek v časopise Mladý vědec

Milkova, D. V. Pozorování ekologie vrány polní (Corvus cornix) ve městě Gatčina, Leningradská oblast / D. V. Milkova, S. A. Guskova. – Text: přímo // Mladý vědec. – 2024. – č. 3 (77). – S. 228-231. – URL: https://moluch.ru/young/archive/77/4191/.

V článku autor popisuje pozorování ekologie vrány polní (Corvus cornix) ve městě Gatčina (Leningradská oblast) a výsledky studie z hlediska hnízdění a umístění hnízd na různých stromech.

Klíčová slova: vrána šedá, Gatčina, městské prostředí, lidská činnost, hnízdění, stromy, vlastnosti umístění hnízd vrán šedých.

V posledních dvou nebo třech desetiletích došlo k obecnému nárůstu počtu některých druhů krkavců (Corvidae). Krkavci stále častěji hnízdí v urbanizované krajině. V mnoha městech je proces adaptace těchto ptáků na nové hnízdní podmínky téměř dokončen, soudě dle hustoty populace krkavců, rozsahu obsazených biotopů a používaných hnízdních stromů [1]. Města mají často vyšší hustotu krkavců než jejich přirozená biotopy. Prudký nárůst počtu vran šedých a strak v některých regionech naší země vede k závažným změnám v jejich biologii, které mají přímý dopad na ekologii antropogenní krajiny.

Vrána obecná (Corvus cornix), která obývá jak Evropu [1], tak asijskou část Ruska [3,4,5], je předmětem podrobných studií hnízdní ekologie. Výzkumy ukazují, že vrány jsou obzvláště oddané svým hnízdištím a páry mohou obsazovat stejná hnízda po dobu 10 let i déle.

Od května do prosince 2023 probíhala pravidelná pozorování hnízdění vran ve městě Gatčina (Leningradská oblast).

V obytných oblastech města Gatčina hnízdí vrána šedá na pěti druzích stromů. Vraní hnízda jsou otevřená a nacházejí se blízko vrcholu stromu. Vraní hnízda jsou hromadou větví a větviček. Uvnitř jsou však vystlaná měkkým chmýřím, někdy i hadry nebo kousky pěny: vrána již dlouho používá materiály z městských kontejnerových stanovišť pro sběr domovního odpadu.

Ve městě Gatčina patří mezi hlavní stromy, které vrána šedá preferuje pro hnízdění, bříza bělolistá, lípa malolistá a topol balzámový, které tvoří asi 77,4 % všech hnízdících stromů. Nejběžnějším druhem stromů v městské zelené zóně je bříza bělolistá, zejména v mikrookresech Chochlovo Pole, Vyezd a v centru města. Pozorování ukázala, že polovina hnízd vran šedých se nachází na břízách. Z jehličnatých stromů vrány šedé preferují pro stavbu hnízd sibiřský modřín, zejména v mikrookrese Chochlovo Pole. Překvapivě vrány někdy hnízdí na třešních, ale jejich počet nepřesahuje 1 % z celkového počtu pozorovaných hnízd ve třech mikrookresech města. Výška hnízd vran šedých v zkoumaných oblastech Gatčiny závisí na architektonických prvcích stromů, které slouží jako hlavní opora hnízda. Oplocené a dokonce chráněné oblasti, kde se tyto stromy nacházejí, jsou atraktivními hnízdišti pro vrány, protože zde nejsou žádné faktory, které by mohly ptáky vyděsit, zničit hnízda nebo vystavit stromy nebezpečí pokácení či prořezávání.

Je známo, že jehličnaté a listnaté stromy středního pásma mají odlišnou architekturu koruny, což má velký ekologický význam pro ptáky, kteří si staví velká hnízda. Charakteristiky architektury stromů mají nepochybně velký ekologický význam pro ptáky, kteří si staví velká hnízda [6].

Výška hnízd na různých typech stromů je obvykle docela podobná, protože je určena samotnými stromy a architekturou jejich koruny, která poskytuje místo pro hnízdění. Existuje vztah mezi výškou stromu a vzdáleností od země k hnízdu: s rostoucí výškou stromu se zvyšuje i výška hnízda.

Tato tendence však může být narušena, pokud vrána šedá hnízdí na velmi vysokých (20–25 m) stromech nebo na stromech s poškozenou architekturou koruny v důsledku prořezávání. Mezi příklady takových stromů patří topol balzámový, který se nachází v mikrookrese Chochlovo Pole (Gatčina, Leningradská oblast), a také stromy tohoto druhu podél mateřských škol č. 1 a č. 10.

Na mladých, středně starých a starých stromech s neporušenými korunami se hnízda vrány šedé obvykle nacházejí v blízkosti kmene stromu nebo na boční větvi (pod hnízdem až do 70-80 % výšky stromu). Na stromech pozměněných prořezáváním se hnízda nacházejí na samotném řezu. Na velmi velkých starých stromech se hnízda nacházejí v hlavních rozvětveních bočních větví koruny a pod hnízdem je 35-55 % výšky stromu. Toto typické umístění hnízda pro vrány šedé je normální umístění hnízda, kde se pod hnízdem nachází asi 80 % výšky stromu. Tento typ umístění je charakteristický i pro mnoho dalších stromů s podobnou architekturou koruny.

Z ostatních jehličnatých stromů dává šedá vrána přednost pro stavbu hnízda sibiřskému modřínu. Modřín má zvláštnost v uspořádání větví – jsou téměř vodorovné, podobně jako větve smrku, což poskytuje výhodu pro umístění velkých hnízd vran. Hnízda se obvykle nacházejí u paty koruny nebo v horní části stromu, někdy se hnízda nacházejí na bočních větvích, vzdálených od kmene. Konkrétní umístění hnízda na stromě závisí na architektuře koruny a velikosti hnízda i samotného ptáka. Hnízdo se v průměru nachází ve výšce 80-90 % kmene, asi 1 metr od okraje bočních větví. V městské oblasti Chochlovo Pole (Gatčina) se všechna hnízda nacházejí v horní části modřínu.

Během pozorování hnízd vran šedých v různých částech města Gatčina (Leningradská oblast), zejména v mikrookresech Chochlovo Pole, Vyezd a v centru města, bylo identifikováno několik nejběžnějších typů umístění hnízd v korunách stromů. To lze ilustrovat na obrázku 1, který ukazuje tyto možnosti umístění hnízd vran šedých.

Obr. 1. Nejběžnější hnízdní vzorce vrány polní (Corvus Cornix)

První možností je umístění u kmene stromu. Vrány si vyberou hlavní větev stromu, blízko kmene, a přímo na ní si staví hnízdo.

Druhou možností je umístit hnízdo do rozdvojení koruny. Vrány si vyberou místo v koruně, kde se větve rozštěpují, a v tomto místě si staví hnízdo.

Třetí možností je umístění mezi větvemi v rozvětvení koruny, známé také jako zavěšené hnízdo. V tomto případě si vrány staví hnízdo na křižovatce větví a vytvářejí tak jakousi zavěšenou konstrukci.

Čtvrtou možností je umístění na boční větvi. Vrány si vyberou boční větev stromu a staví si na ní hnízdo.

Studie tak identifikovala čtyři hlavní varianty umístění hnízd vran šedých v korunách stromů v různých částech města Gatčina. Tyto výsledky mohou být užitečné pro další výzkum a studium zvyků tohoto ptačího druhu.

V ojedinělých případech (méně než 5 %) byly zaznamenány i ojedinělé případy umístění hnízd vránou šedou na vrcholu koruny a na řezu (zlomu) kmene stromu. Identifikované varianty umístění hnízd vrány šedé v koruně stromu obecně odpovídají těm, které vědci identifikovali dříve [7,8].

Při výběru hnízdiště pro vrány ve městě Gatčina byl nejčastější prostor v blízkosti kmenů stromů v obytných zónách. Hnízda byla pozorována na břízách, lípách a topolech, což tvořilo 44 % až 63 % z celkového počtu hnízd vran šedých.

Studie také zjistila, že nejčastějším místem hnízda na topolu, lípě a javoru je vidlice hlavních větví koruny, zatímco na modřínu a bříze je toto umístění méně časté.

Další zajímavostí jsou „závěsná hnízda“, která se nacházejí mezi větvemi stromů. Náš výzkum ukázal následující pořadí: na bříze – 50-60 %, na modřínu – 6-10 %, na lípě – 5-8 %, na topolu – 4 % a na javoru – až 15 %.

Dále stojí za zmínku, že na topolu se hnízda nejčastěji nacházejí na boční větvi (12–20 %) a na javoru – až 30 %, a to v různých obytných oblastech města. Výsledky studie jsou uvedeny v tabulce 1.

Nejčastějšími místy pro hnízda vrán jsou obytné oblasti města Gatčina (Leningradská oblast)

Poloha hnízda

Stromy

Procento umístění