Nejjednodušší způsoby, jak získat včelí královny

Jednou z nejjednodušších metod pro získání mladých matek je použití rojových matečníků z rodin, ve kterých byly včely uměle vyvolány k rojení. Za tímto účelem se na jaře jedna nebo několik nejlepších rodin ve včelíně (v závislosti na potřebě matek) posiluje zapečetěným plodem odebraným z jiných úlů a hnízda se dobře izolují. Je vhodné systematicky krmit rodiny připravené na rojení medovou a pylovou hmotou. V redukovaném a izolovaném hnízdě včelí rodina se zvýšeným množstvím zralého plodu (a později mladých včel) obvykle rychle dosáhne rojového stavu a klade rojové matečníky.

Z rodiny se získá první roj (nebo se vytvoří dělení se starou královnou) a použije se jako nová rodina. Zatavené matečníky se ostrým nožem opatrně vyříznou s malými kousky pláství (asi 1,5 cm od základny matečníků), na kterých se staví. V rodině se ponechá pouze jeden matečník, aby mohla odchovat mladou královnu. Nařezané matečníky se používají k určenému účelu (roubují se do rodin, ve kterých se plánuje výměna královen, dávají se nově organizovaným rodinám atd.).

Získávání mladých královen z rojových matečníků má však řadu podstatných nevýhod. Touto metodou není vždy možné získat královny v požadovaném termínu a někdy se i přes všechna přijatá opatření nepodaří rodinu vůbec dovést do rojového stavu. Systematický chov včelstev pouze s použitím rojových matečníků je navíc v podstatě selekcí pro rojení včel, což je zjevně nežádoucí. Popsaná metoda použití rojových matečníků se nejčastěji vyskytuje v malých včelnicích, kde není nutné chovat velké množství královen. Včelaři kolektivních a státních včelnic se snaží o umělý chov královen. Nejdostupnější metoda umělého chovu včelích královen je následující.

Vybere se jedna z nejproduktivnějších rodin včelnice (a pokud je nutné získat více královen, pak dvě nebo tři rodiny), ze kterých je žádoucí získat královny pro chov. Do středu hnízda této rodiny, mezi rámky s otevřeným plodem, se umístí dobrý světle hnědý plást. Po objevení mladých larev v jejích buňkách (čtvrtý den po umístění plástu do úlu) se z rodiny vybere královna a rámky s nejmladším plodem a se včelami sedícími na nich. Ty se umístí do speciálně vytvořené přepážky, do které se přidá také plást pro královnu pro kladení vajec a 2 rámky s potravou. Přepážka se v případě potřeby posílí mladými včelami a uzavřeným plodem odebraným z jiné rodiny (pokud se ve včelnici nevyskytují nakažlivé choroby včel).

Pět hodin po odebrání královny z hnízda rodiny se odstraní plást, který byl královně dán ke kladení vajec, a ostrým nahřátým nožem se z něj vystřihne proužek (měl by obsahovat jednu řadu buněk nepoškozených nožem) s nejmladšími larvami, které se právě vylíhly z vajec. Na jedné straně tohoto proužku plástu se buňky rozříznou napůl a ze tří larev se ponechá jedna a dvě larvy se vyhodí. To se provádí proto, aby budoucí mateční buňky nebyly vzájemně propojené a daly se snadno vystřihnout z plástu. Na druhé straně proužku se všechny larvy zničí. Takto připravený proužek plástu s larvami se zespodu přilepí roztaveným voskem k jinému plástu, jehož spodní část je odříznuta. Poté se rámek s plástvem vrátí rodině, ze které byl odebrán, a umístí se mezi rámky s plodem. Všechny popsané operace by se měly provádět v interiéru při teplotě 5-20° co nejrychleji (aby larvy v místnosti nebyly déle než hodinu). Vzduch v místnosti by měl být vlhký, k čemuž se v případě potřeby podlaha občas pokropí vodou. Rodina je po celou dobu líhnutí královny krmena medonosnou hmotou.

Dva dny po umístění rámku s larvami do rodiny pro odchov matek byste měli zkontrolovat, zda včely larvy, které jim byly dány k odchovu, přijaly.

9. den po odevzdání rámku s larvami (tři dny před vylíhnutím mladých matek) se zapečetěné matečníky vyříznou s malými kousky plástve. Používají se k určenému účelu.

Líhnutí mladých královen začíná, když rodiny uzavřou trubčí plod, aby v době vylíhnutí mladých královen byl ve včelíně dostatečný počet pohlavně zralých trubců (vývoj trubce trvá 24 dní; jeho pohlavní zrání trvá 10 dní). Je velmi důležité, aby líhnutí královen probíhalo za co nejpříznivějších podmínek: za dobrého počasí, v silné rodině, opatřené dostatečnými zásobami potravy; obzvláště důležitá je v této době přítomnost alespoň malého podpůrného úplatku. Povaha úplatku má významný vliv na kvalitu vylíhnutých královen.

Řezání a zastřihování proužků pláství s larvami určených k odchovu matek bez přemisťování larev.

Matečníky kladené na ořezaný plást (zjednodušená metoda chovu matek).

Změny hmotnosti včelích královen odchovaných za různých podmínek medonosu

Probíhal chov královen

Průměrná hmotnost dělohy (mg)

S malým, ale stálým úplatkem

V případě nerovnoměrného, přerušovaného úplatku

Na začátku hlavního úplatku

Na konci hlavního úplatku

Včelí královny získané během snášky nektaru mají lépe vyvinuté vaječníky (s velkým počtem vaječných váček), v důsledku čehož se královny vyznačují i větší produkcí vajec. Během snášky nektaru včely také kladou větší počet mateříků než v obdobích bez snášky nektaru.

Hobby metoda chovu včelích královen

Mnoho včelařů raději kupuje královny, než aby je odchovávali ve vlastním včelíně, a to z následujících důvodů: při nákupu královen se do včelína zavádí nová „krev“; k odchovu královny je zapotřebí dovednosti, značného času a dalšího vybavení; po včelíně často létá mnoho trubců, takže se mladá královna může s jedním z nich spářit a produkovat špatné potomstvo. Jiní včelaři si naopak malý počet královen sami odchovávají z larev produktivnějších rodin v pro ně vhodnou dobu.

Bez ohledu na metodu, kterou včelař použije k odchovu královny, je nutné v první řadě vybrat nejlepší rodinu ve včelíně, která má za poslední dva roky nejvyšší ukazatele produktivity medu a vosku, mrazuvzdornosti a dalších ekonomicky užitečných vlastností. V těch včelínech, kde je potřeba malý počet královen, lze použít nejjednodušší a pro každého včelaře nejdostupnější metodu bez přemisťování larev, která je následující.

V jedné z nejlepších rodin včelnice se matka odstraní do jádra, nachází se rámek s vajíčky a nově vylíhnutými larvami. V centrální části tohoto rámku se vyřízne proužek pláství o šířce 5-6 cm a délce asi 20 cm. Horní řez se provede tak, aby nad ním bylo více mladých larev. Kromě toho by měl být z drátu procházejícího středem pláství odstraněn o 2-3 řady buněk. Jinak nebudou nad matečníky buňky, které jsou nezbytné pro jejich posílení.

V buňkách s larvami, které zůstanou po odstranění ustřiženého proužku pláství, se proředí, přičemž se ponechá jedna larva celá a dvě sousední se zničí podél celé řady. Buňky s larvami se rozšíří kulatou tyčkou o tloušťce 7-8 mm a včely na ně kladou mateří buňky. Desátý den se mateří buňky vyříznou a použijí k určenému účelu.

Pro odchov malého počtu matek lze použít metodu navrženou Millerem. Její podstatou je, že k horní liště prázdného rámku hnízda se připevní proužky umělého voskového základu, naříznuté pod úhlem shora dolů. Podél horní liště rámku se umístí 4–5 takových proužků. Takto připravený rámek se umístí do silné, vysoce produktivní rodiny, ze které se předem odstraní veškerý plod, s výjimkou dvou rámků se zataveným plodem umístěných uprostřed hnízda. Tato rodina by měla mít dostatek medu a chleba. Rámek s proužky umělého voskového základu se umístí mezi rámky se zataveným plodem. Včely brzy postaví včelí buňky a matka do nich naklade vajíčka. Do této doby se z řad silných, produktivních rodin připraví kojící rodina. Z kojící rodiny se odstraní matka, rámky s vajíčky a mladé larvy.

Kojící včely v této kolonii musí být zaneprázdněny odchovem mladých larev, které jim byly nabídnuty. Kojící kolonie musí mít dostatek medu a chleba. Včely, které zůstanou bez královny, budou nuceny klást mateří buňky na nabídnuté larvy. Po utěsnění a dozrání mateří buněk (obvykle po 9 dnech) se rámek s mateří buňkami odstraní a na jeho místo se vloží další rámek s larvami. Kojící kolonii lze používat dlouhodobě, přičemž se do ní každý týden přidávají rámky se zapečetěným plodem, medem a chlebem.

Určení stáří včelích mateřích buněk

Včasný výběr matečníků z rodiny je důležitý pro kvalitu získaných matečníků. Není možné dovolit, aby matečník opustila byť jen jedna matka. Může to zničit matečníky ve zbývajících matečnících. Příliš brzký výběr matečníků je však také nežádoucí, protože i nepatrné zatřesení matečníkem může vést k narušení normálního vývoje a úhynu královny. Koneckonců, během tohoto období probíhají v těle budoucí královny složité transformační procesy.

Stáří mateříků se určuje následujícím způsobem. Matka se vyvíjí 16-17 dní. Do pěstounské rodiny se dávají jednodenní larvy, tj. plod se dává čtvrtý den po nakladení vajíčka. To znamená, že matka se musí z mateříků vylíhnout 12 dní po umístění larev. Načasování vylíhnutí mateříků se někdy liší a matky se mohou z mateříků vylíhnout už jedenáctý den. Aby se zabránilo vylíhnutí matek z mateříků, je nutné mateříky vybírat devátý až desátý den po odevzdání larev. Nepřijatelný je jak předčasný výběr uzavřených mateříků, tak i pozdní dokončení této práce.

Matečníky se vybírají podle velikosti, protože ta souvisí s hmotností královny. Čím větší je matečník, tím větší je hmotnost mladé královny. Pro komerční účely lze použít královny o hmotnosti alespoň 180 miligramů, proto by se měly vyřazovat všechny matečníky do výšky 1,6 cm. V množírně pro chov včel se královny vyřazují ve stádiu otevřených matečníků. Pokud se do matečníku dostane málo mléka, takové matečníky se vyřazují.

Hodnocením a vyřazováním otevřených nebo uzavřených mateříků tímto způsobem je možné získat velké, dobře vyvinuté královny. Hodnocení a vyřazování královen. Kvalita královny se posuzuje především podle její plodnosti a produktivity včelstva. Dobré mladé královny kladou vajíčka v řadě ve všech buňkách. Uzavřený plod takových královen je nepřetržitý.

Zapečetěný plod dobré královny.

Dobrá královna umisťuje svá vajíčka přesně do středu dna buňky, přičemž každé vejce je nakloněno stejným směrem. Vejce dobré královny jsou umístěna symetricky na rámku, počínaje těsně nad středem plástu a rovnoměrně se rozprostírají všemi směry. Tuto metodu však lze použít k vyhodnocení královny až poté, co byla umístěna do hnízda včelstva.

Vzhledem k tomu, že nejplodnější a nejproduktivnější jsou velké královny, lze jejich třídění a vyřazování provádět přímo ve včelíně. Královny lze třídit pětibodovým systémem. Královny se dělí do pěti skupin podle velikosti: velmi velké, velké, střední, podprůměrné a malé. Vyřazují se malé a podprůměrné královny. K použití se vybírají pouze velké, velmi velké a v extrémních případech i středně velké královny (takové královny obvykle váží více než 180–190 miligramů).

Matka by měla mít velké, po stranách zaoblené, hladce se zužující břicho. Taková matka má obvykle dobrou snášku vajec. Matka, která je krátká, jakoby useknutá, nerovnoměrně zbarvená nebo s velmi špičatým břichem, je vyřazena.