Hromadění a skladování hnoje a trusu

Moderní technologie používané na farmách hospodářských zvířat zahrnují využití značného množství vody pro technologické, instalatérské a pitné účely. V důsledku toho je obsah vlhkosti v odpadní vodě 94-96%, což vede ke zvýšení objemu kejdy 2-3krát ve srovnání se starými malými farmami.

Systémy pro akumulaci, skladování a používání kejdy musí odpovídat RD-APK 1.10.15.02-17.

Základní požadavky na systémy akumulace a skladování kejdy

Systémy akumulace a skladování kejdy (laguny pro skladování hnoje) by měly být navrženy a postaveny na základě moderních technologií, efektivních technických řešení a vysoce výkonných technologických zařízení zajišťujících:

• hospodárnost výstavby a provozu staveb;
• příprava pro použití všech druhů hnoje a jeho frakcí;
• zpracování hnoje (podestýlky) na vysoce kvalitní organická hnojiva;
• zavádění kejdy (trusu) a jeho frakcí do půdy;
• plnění veterinárně-sanitárních a hygienicko-hygienických požadavků na hnůj aplikovaný do půdy;
• zaručená ochrana přírodního prostředí před znečištěním hnojem (trusem) a produkty jeho zpracování;
• vysoká úroveň mechanizace a automatizace výrobních procesů pro odstraňování a přípravu hnoje (podestýlky) k použití.

Skladování kejdy (laguna pro skladování kejdy) v naplněných skladech kejdy, pro dezinfekci kejdy biologickou cestou, dle norem, podle druhu zvířete, minimálně 6-8 měsíců u skotu a 12 měsíců pro prasata. K tomu musí mít areál objem skladovacích zařízení hnoje, který je až 3 objemy množství hnoje přijatého během období standardního skladování, aby bylo možné plnit, skladovat a odvážet hnůj na pole v optimálních agronomických časech. Jedná se o velmi velké objemy a významné kapitálové investice.

Přijímací nádrže čerpacích stanic (průměrné nádrže), určené pro příjem hnoje z budov pro hospodářská zvířata, by měly být zpravidla umístěny mimo budovy hospodářských zvířat. Kapacita nádrží čerpacích stanic má odpovídat režimům přítoku a odčerpávání kejdy. Ve většině případů je jejich objem navržen tak, aby přijal denní objem kejdy.

Homogenizační nádrž (laguna na prasečí hnůj) musí být vybavena mechanickým nebo hydraulickým zařízením pro promíchávání kejdy, aby nedocházelo k sedimentaci. Ponorná mechanická míchadla jsou ekonomičtější a účinnější.

Hloubka instalace stacionárních potrubí musí zabránit zamrznutí odtoků v nich.

Potrubí musí být uloženo se sklonem minimálně 0,002, zajišťujícím možnost vyprázdnění celého potrubí.

Pro stacionární potrubí pracující při tlacích do 1,0 MPa (10 atm.) lze instalovat tlakové azbestocementové, litinové, železobetonové a polyetylenové trubky určené pro tento tlak.

Aby v havarijních situacích nedocházelo k tvorbě sedimentů (zanášení) v hnojné laguně uvnitř tlakových potrubí, musí být možné je vymýt průmyslovou vodou nebo vyčištěnou kapalnou frakcí hnoje.

Skladovací prostory pro nevystýlaný hnůj musí mít podél jedné ze stěn oplocení a rampy se sklonem 0,20 pro použití mobilních čerpacích stanic v nouzových situacích.

Hloubka objektů pro skladování hnoje je obvykle 5-6 m; šířka – nejméně 18 m.

Zařízení pro skladování hnoje a hnoje v souladu s požadavky RD-APK 1.10.15.02-17 musí mít povlak z monolitického nebo prefabrikovaného betonu nebo železobetonu; zásobní jezírka – z betonu, železobetonu, fóliových polymerních hydroizolačních materiálů o tloušťce minimálně 1,5 mm nebo jejich kombinací.

Technologie pro plnění skladovacích zařízení hnoje

Z výrobních prostor proudí kejda do homogenizační nádrže (laguna pro skladování kejdy). Ponorné míchadlo umístěné v nádrži začne míchat, když kejda dosáhne minimální hladiny, která se nastaví instalací plovákového senzoru do vhodné hloubky, ve které může ponorné míchadlo pracovat nejefektivněji. Optimální hloubka a úhel horizontální instalace mixéru se volí experimentálně při jeho instalaci a nastavení.

V závislosti na finančních možnostech podniku lze použít i jiné typy hladinových snímačů (kapacitní, indukční, elektronické atd.). V tomto popisu jsou použity nejlevnější a nejspolehlivější plovákové senzory.

Když se spustí horní hladina plováku, ponorné čerpadlo se zapne a začne odčerpávat kejda do laguny pro skladování hnoje zvolené podle plánu plnění.

Čerpání kejdy, kejdy a kapalných frakcí by mělo být prováděno pomocí ponorných, vertikálních nebo horizontálních čerpadel vybavených mlecími zařízeními pro hrubé a dlouhovláknité vměstky. Je nutné vzít v úvahu, že výkon čerpadel výrazně klesá s nárůstem množství sušiny a pracovní bod na diagramové charakteristice čerpadla se vypočítává pomocí speciálních vzorců.

Skladování kejdy

Zadržování kejdy při skladování je nutné pro biologické odčervení (dezinsekci) přirozenou cestou. RD-APK 1.10.15.02-17 umožňují skladování kejdy bez podestýlky v otevřených skladovacích zařízeních:

• v dobytčích podnicích – do 6 měsíců;
• v chovech prasat (PVK) – do 12 měsíců.

Při skladování tekutého nerozděleného hnoje je promíchání skladované hmoty povinné. To je způsobeno skutečností, že kejda má schopnost přirozeně se dělit gravitací na kapalné a pevné frakce. V prasečím hnoji se pevná frakce sráží a hromadí na dně lagun. V hnoji skotu se pevná frakce shromažďuje hlavně v krustě plovoucí na hladině laguny pro skladování hnoje. Pokud se míchání neprovede, budou laguny nějakou dobu vypadat jako na obrázcích níže. Vlevo je zanesená laguna na prasečí hnůj, vpravo je hnůj dobytka.

Situaci se skladováním nerozdělené kejdy bez promíchávání zhoršuje i to, že řada farem odčerpává kejdy a dopravuje je na pole pomocí traktorových cisteren.

Nádrže odčerpávají převážně tekutou frakci hnoje a exfoliovaná pevná frakce hnoje zůstává v laguně pro skladování hnoje (laguna pro skladování hnoje). Množství pevné frakce se postupně hromadí a nastává okamžik, kdy lze nahromaděnou pevnou frakci hnoje odstranit pouze pomocí bagrů. A protože laguny pro skladování hnoje jsou vyrobeny převážně z fólie, jejich povrch dostává mechanické poškození a stává se nepoužitelným. Zařízení na skladování hnoje selhávají, což vede k nutnosti přilákat další kapitálové investice na výstavbu nových.