Dusičnan amonný | adresář

Dusičnan amonný Je to hnojivo na bázi dusičnanu amonného. Granulovaný dusičnan amonný je méně hygroskopický, méně spéká během skladování a zachovává si dobrou disperzi. [1] Dusičnan amonný se vyrábí pouze za použití kondicionačních přísad obsahujících hořčík, vápník, síran nebo síran s fosforečnanem. Aditiva se sírany a fosforečnany vyžadují přítomnost povrchově aktivních látek v hnojivu. [2]

• Fyzikální a chemické vlastnosti
• Dusičnan amonný (bez nečistot)
• Dusičnan amonný (hnojivo)
• přihláška
• Zemědělství
• Průmysl
• Chování v půdě
• Aplikace na různé typy půd
• Na kyselých půdách
• Na kyselých sodno-podzolových půdách
• Černozemě a šedé půdy
• Metody aplikace
• Dopad na plodiny
• Brambory
• Kukuřice
• Zelenina (zelí, rajčata, fazole)
• Oves
• Pastevní trávy
• Pšenice
• Příjem

Fyzikální a chemické vlastnosti

Dusičnan amonný (bez nečistot)

– bílá krystalická, velmi hygroskopická látka, vlhká a spékavá na čerstvém vzduchu. V závislosti na teplotních podmínkách existuje pět krystalických modifikací, které se mohou navzájem přeměnit pouze při změně okolní teploty.

Prakticky důležité jsou čtvrtá a pátá modifikace, existující v následujících mezích:

• IV – od +32,2 do –16,9°C;
• V – pod -16,9°C. [7]

Při přechodu z jedné modifikace na druhou látka se změnou objemu rekrystalizuje, přičemž látka je silně zhutněna. [9]

Hustota modifikace IV je 1,725 ​​g/cm3.

Dusičnan amonný je vysoce rozpustný ve vodě a dalších látkách:

• Rozpustnost ve vodě:
  • při 0 °C – 119 g na 100 g,
  • při +25 °C – 212 g na 100 g,
  • při +50 °C – 346 g na 100 g.

  Dusičnan amonný (hnojivo)

  – zrnitá látka s mnohem nižší hygroskopicitou. Velikost granulí je 1–4 mm. Hnojivo obsahuje různé přísady ke snížení spékání. Jako kondenzační činidla mohou sloužit jemně mleté ​​fosfátové horniny, sádra, kaolinit, dusičnan hořečnatý atd. Tyto přísady dodávají hnojivu nažloutlý odstín. Fixin podávaný jako přísada mu dodává načervenalou barvu. [9]

  Dusičnan amonný (hnojivo) splňuje následující požadavky:

  • obsah dusíku v sušině – ne méně než 34 %;
  • obsah vody – ne více než 0,2–0,3%;
  • kyselost 10% vodného roztoku je 4–5 %;
  • statistická pevnost granulí – 5–7 N/granule;
  • drobivost – ne méně než 100%. [2]

  Dusičnan amonný (hnojivo) je oxidační činidlo. Oheň nebezpečný. Při teplotě 210 °C a interakci se sírou, sirným pyritem, kyselinami, superfosfátem, bělidlem a práškovými kovy se rozkládá za uvolňování toxických oxidů dusíku a kyslíku. [2]

  Hnojiva obsahující dusičnan amonný

  přihláška

  Zemědělství

  Dusičnan amonný se používá jako hnojivo ve všech metodách (hlavní aplikace, setí, přihnojování) a pro všechny plodiny. [1]

  Vyrábí se dva druhy dusičnanu amonného: A – pro průmysl a B – pro zemědělství. Je přijatelné používat značku B pro potřeby průmyslu. [2]

  Druhy dusičnanu amonného povoleného pro použití v Rusku jsou v tabulce vpravo.

  Průmysl

  V průmyslu se dusičnan amonný používá k výrobě různých druhů výbušnin (amonity a granulity), ale i jako činidlo pro rozpouštění zirkoniového povlaku palivových tyčí při regeneraci ozářeného jaderného paliva. [7]

  

  Schéma reakce mezi

  dusičnan amonný a PPK

  Schéma reakce mezi

  dusičnan amonný a PPK

  

  Chování v půdě

  V půdě je dusík z dusičnanu amonného snadno absorbován mikroorganismy. Po mineralizaci posledně jmenovaného se dusík stává dostupným pro rostliny. Současně se dusičnan amonný rozpouští v půdním roztoku a reaguje s půdou absorbujícím komplexem (SPC). [4]

  Během výměnné absorpce je amonium adsorbováno půdními koloidy a NO₃ tvoří soli alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin. (Obraz)

  Při nedostatku vápníku na kyselých podzolových půdách způsobuje zavedení dusičnanu amonného určité okyselení půdního roztoku. Na půdách bohatých na báze (serozemy a černozemě) ani systematické zavádění vysokých dávek dusičnanu amonného nezpůsobuje okyselení půdního roztoku.

  Lokální acidifikace je dočasný jev, který však může mít negativní vliv na rostliny na samém začátku růstu.

  Amonná část ledku může někdy podléhat nitrifikaci, což také vede k dočasnému okyselení půdy. Následná denitrifikace vede k přechodu části dusičnanového dusíku do plynného stavu (N₂, N₂ALE NE). [4]

  Kalendář aplikací